Duben 2017

Jak se mluvi v Australii

24. dubna 2017 v 22:55
Trochu Australstiny - mate (mejt) v prekladu kamos.

V Australii oblibene a hojne pouzivane slovo. Hey mate, How are you mate? What is going on mate? A podobne hlavne, kdyz si nepamatujes nekoho jmeno, tak mu proste rikas mate.
Pozor bud opatrny/a kdy, kde a v jake spolecnosti toto slovo pouzivas. Treba v hospode, v outbacku nebo na stavbe je to fajn, ale ve spolecnosti to neni moc vhodne.
Kdyz nekomu rikas kamo a vubec ho neznas zni to divne.
Ja nikdy nemel rad, kdyz mi nekdo rikal mejte, proto jsem to nikdy nepouzival.
Delali jsme si z toho srandu, kdyz bylo neco hloupeho tak jsme rikali "To je ale mejtovina."
Jednou mi jeden Australan rekl: "Kdyz rikas mejt tak lidi hned vi, ze jsi nevzdelany vydlak". Je to neco podobneho, jako kdyz si kluci v Cechach mezi sebou rikaji vole. V hospode a na fotbale je to ok, ale ve spolecnosti to vetsina vzdelanych lidi nepouziva.
Ale casy se meni, dnes uz to neni tak sproste slovo

Posli deti studovat do Australie

18. dubna 2017 v 5:39
Pro rodice - proc poslat deti studovat do Australie?
Budes mit od nich doma klid
Hlavne az pojedes do Australie na dovolenou, tak tu budes mit mistniho pruvodce a prekladatele, ktery te vezme na mista, ktera by jsi jinak nikdy nenavstivil/a. Je to cestovani v jinem stylu, budes mit moznost poznat jak ziji mistni. To ti zadna cestovka nedokaze zprostredkovat - zkusenost k nezaplaceni.
To nejdulezitejsi, budete spolu travit cas a uzivat si spolecne zazitky, tyto vzpominky Vam zustanou na cely zivot.
To ze se nauci anglicky a poznaji svet z jineho uhlu, je jen takovy bonus navic.

Australska zkusenost

13. dubna 2017 v 7:53
Rozhodla jsem se podělit se o mé zkušenosti z Austrálie.
Už je to více než 2 roky co jsem se vrátila z Austrálie. Musím přiznat, že to byla pro mě velká škola života.
Díky Austrálii a k radosti mých rodičů, se ze mě stala dospělá a samostatná žena. Do Austrálie jsem jela jako čerstvá absoloventka školy, s dobrou znalostí angličtiny a zkušenostmi z krátkodobých zahraničních stáží.Takže už jsem dopředu vědela jak to v cizině chodí.
Na co jsem nebyla připravená, byl každodenní život. Do té doby jsem žila u rodíčů, kde bylo o vše postarano. Doma byla lednice vždy plná, jídlo navařené, uklizeno, vypráno zkrátka mama hotel. Má jedinná starost do té doby bylo chodit do školy a o prázdninách na nějakou tu brigádu, jinak jsem si užívala beztarostného mládí.
Od prvního dne v Austrálii jsem se musela žačít starat sama o sebe. Musím přiznat, že to nebylo snadné, pračku a plotnu jsem viděla skoro poprvé. V obchodě jsem byla ztracená, nevědela jsem co nakoupit, prvních par týdnů jsem jedla jen brambůrky a take away. Ma ješitnost mi nedovolila se zeptat spolubydlících o radu a pomoc. Až když už jsem neměla žádné čisté prádlo, požádala jsem spolubydlící o pomoc. Sice se na mě dívala dost udiveně, ale potom mi vše ukázala a vysvětlila. Také mě naučila nakupovat a vařit.
Dnes jsem plně samostatná a musím se tomu smát, jak jsem byla neschopná.
Zkrátka Austrálie mě naučila samostatnosti. Po návratu domů moji rodiče konstatovali, že to byla nejlepší investice do mého vzdělání kterou udělali.