Červenec 2017

Zacatek v Australii

21. července 2017 v 17:58
May 2, 2016
Jak získat/udržet práci v Austrálii, aneb jak jsem se stal "yes man."

Můj příběh začína v roce 2001, když ve 20ti plus letech jsem poprvé přijel na studium do Austrálie. Mít práci bylo pro našince naprostou nezbytností.
S nulovou angličtinou a mými "obrovskými zkušenostmi" jsem začal hledat práci. Záhy jsem zjistil, že Australané nejsou moc pracovití a ani šikovní.... My v ČR to umíme mnohem lépe a rychleji jsem říkaval.
Dnes již vím, že toto byl právě ten důvod, proč jsem nemohl 3 měsíce žádnou práci najít. V té době jsem začal přemýšlet o tom, že možná není chyba v těch druhých, ale ve mně. Bylo to kruté procitnutí, jen díky němu jsem nakonec našel práci.
Rozhodl jsem se udělat změnu v mém přístupu s okamžitou platností. Jednoduše na vše budu říkat "yes". Při pohovoru, když to bylo jen trochu možné, jsem odpovídal kladně. Kupříkladu = můžeš pracovat o víkendu /večer - yes. Odpovídal jsem jen na to co se mě ptali, stručně a jasně jak mi to má angličtina dovolila. Žadné zbytečné detaily, chtěl jsem práci to ostatni pořeším potom.
V té době jsem také učinil velký objev, který mi pomohl v budoucnu si udržet a také najít novou, lepší práci. Pochopil jsem jak zaměstnavatel přemýšlí. On/ona pracuje 10-15 hodin denně 7 dní v týdnu a ma spoustou starostí. Ůčetnictví, dodavatelé, zákazníci a také zaměstnanci. Člověk, který potřebuje někoho na koho je spolehnutí a to kdykoli a s čímkoli, kdo jim ubere starosti - to jsem já!
V praxi to znamenalo, že budu dělat přesně to co boss řekne. Nebylo to vždy snadné držet jazyk za zuby a nevypěnit vzteky. Třeba když se ucpal záchod a ja dostal tu důvěru ho jít uklidit, nebo když mě boss poslal sešlapat odpad v popelnici, aby se tam toho více vešlo více. Nebo jindy, měl jsem volný den ležím si na pláži a v tom zvoní telefon. Volá mi boss "můžeš přijít do práce" ? Kdy? Teď!! Za půl hodiny jsem tam, zněla má pohotová odpověď. Za ty roky bylo mnoho případů.. můžeš pracovat o víkendu, ráno, večer, o svátku, bez dne volna vždy stejná odpověd -"yes". Nebylo vždy jednoduché ani příjemné, lidi se bavili a ja makal a makal. Až později jsem přišel na to, že díky mému přístupu k práci a k šefovi jsem si s ním vybudoval vztah. Na oplátku, když já něco potřeboval on mi vyhověl. Třeba když jsem potřeboval půjčit peníze na prodloužení školy, nebo když jsem ho požádal o sponsorship tak mi ochotně vyhověl.
Vyplatí se investovat čas, námahu a někdy obětovat vlastní pohodlí. Nikdy nevíš, kdy se ti to může hodit.
A proto staň se "YES MAN/WOMAN".

Cestovani Hong Kong

9. července 2017 v 11:16
Cestovani to je fenomen dnesni doby.
Diky cestovani poznavame nova mista, lidy a kultury.
Me na cestovani nejvice pritahuji nove zazitky a dobrodruzstvi.
Nejinak tomu bylo i na nasi ceste do Cech, pri zastavce v Hong Kongu.
Prvni dobrodruzstvi na nas cekalo jiz na letisti. Meli jsme zaplaceny hotel na plazi a rikali jsme si, ze vyzkousime nove veci abychom drzeli krok z dobou.
K preprave na hotel jsme chteli vyuzit sluzby Uber, ale nemohli jsme najit kde by nas vyzvedl a tak ze se zeptame na informacich. Umime anglicky a Hong Kong je byvala Britska kolonie, tak to nebude zadny problem.
K nasemu prekvapeni nikdo na informacich neumel anglicky, tak asi po pul hodine hledani a vyptavani jsme to vzdali a ze pojedeme taxikem.
Na stanovisti taxi byli tri druhy taxiku cerveny, zeleny a modry. My jsme si vybrali cerveny, kdyz na nas prisla rada tak slecna, ktera to tam organizovala se nas ptala kam ze to jedeme. Anglictina zase selhala, nastesti jsme meli vytistenou adresu tak pomoci rukou a nohou jsme se domluvili a nasedli do spravneho taxi, byl modry, zrejme rozdeleni, ze jedeme smer plaz☺.
Taxikar samozrejme nemluvil anglicky a kdyz doslo k placeni tak se ukazalo, ze bere jen hotovost. Tu mi nemeli. Po chvilce jsme se dohodli ze Australske dolary budou Ok.
To jeste nebylo ten vecer vse, vedeli jsme ze taxi nas nemuze zavest primo pred hotel, ze budeme muset jit kousek pesky. Taxikar nam ukazal smer a odjel.
S kufry v nocnim Hong Kongu jsme se vydali na cestu. Uz pri jizde v taxi jsme na ulici potkavali kravy. Chodily po ulicich, pasly se na chodnicich vypadalo to vse dost legracne.
Takze ted tu v noci stojime s kufry a davame se smerem, ktery nam taxikar ukazal. Nemelo to byt daleko tak se rozhlizime a koukame po budovach, kde je nas hotel. Po chvili chuze vidime mistni, a ze se jich zeptame na cestu. Jenomze jsme si nevsimli kravskych hoven na chodniku a samozrejme jsme do toho slapli i s kufry. To bylo smichu malem z toho az praskli, ale ukazali nam spravny smer do hotelu, takze jim to nemam za zle. V recepci jsme museli schovavat nohy a kufry, aby nevideli jak jsou od hoven spinave.
Druhy den na snidani jsme se dali do hovoru s lidmi a ukazalo se ze jedou take na letiste a to ve stejnou dobu jako my. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se, ze se o taxi podelime. Takze se nam anglictina nakonec hodila i v Hong Kongu.